turnaj Kožlany U13

0. turnaj Kožlany U13
17.09.2021, 17:00:00

Výsledné skóre:

Informace o zápasu:
Soutěž:
Datum: 17.09.2021, 17:00:00
Místo:
Rozhodčí:

Nominace:

 

Ubytování:

ve třídách, takže karimatky, spacák !!!

Strava:

v jídelně školy, zahájení pátek večeře, konec neděle oběd

drobné na občerstvení

Doprava:

Pojedeme auty, je třeba se nějak domluvit a odvést hráčky v pátek tam a vyzvednout si je v neděli. Já jsme schopna vzít 4 hráčky. Vyhlášení je od 16,15hod, následuje odjezd domů

Sraz na místě v pátek v 15,45 - 16,00hod !!!

 

 

Cena: 550,-Kč

S sebou:

klasické vybavení na turnaj - dresy, boty, ponožky, tričko nad dres ze souska 2020 - modré, pantofle, věci na spaní, osobní hygiena, HB vybavení, spacák, karimatka, drobné  

Rozlosování:

PA 17,00hod Plzeň - HBB

SO 8,00hod HBB - Litoměřice

     12,00hod Nusle - HBB

dále podle umístění

 

covidové opatření - respirátory / písemné potvrzení očkování / PCR test 5dní starý / antige.test ze ČT / prodělaná  nemoc

Platí i pro fanoušky + přezutí do haly

Body Kožlany:

Body HB Basket:

Vzhledem k tomu, že během tohoto víkendu zahajovala soutěž KP U13, nominace do Kožlan (kromě 2 hráček, z čehož 1 nejela), byla složena čistě z 09tek. Bohužel sestavu následně ovlivnila bolavá kolena a tak doma zůstala Nigrini, Václavíková a nakonec i Kratochvílová. S bolavými koleny statečně odjela Sejvalová, ale ani ta nakonec nedohrála.

Turnaj jsme zahájily v pátek proti DBaK (Plzeň+Kožlany) a po ne příliš oku lahodícím utkání jsme vyhrály o 8b. V sobotu v 9,00hod ráno nás čekal Slavoj Litoměřice. Utkání se odehrávalo v duchu: my kombinační postupný útok – střela – nedáme – doskok – nedáme – doskok – nedáme – soupeř rychlý protiútok – jednoduchý dvojtakt – dává. Do poslední části hry jsme šly za stavu tak plus/minus 18b, ale druhá pětka (vedená duem Pozníčková – Choutková) se rozjela a stáhla na konečných -9b. Ovšem je fakt, že tato porážka nám výrazně pomohla si srovnat vše v hlavě. Myslím, si, že my jediné hrály postupný útok s nějakou kombinací, ale chyběl nám trošku důraz v obraně a tím rychlý protiútok. Polední utkání proti Nuslím bylo víc než jednoznačné (82:6) a holky jasně deklarovaly, že ví, co chtějí. Podvečerní „velký kříž“ proti Klatovům taky vyzněl dost jednoznačně (51:17), takže jsme večer šly spát s tím, že těžké zápasy nás teprve čekají a že pokud chceme obhájit loňské vítězství, je třeba jít na hranu svých možností. Ráno přišla Sejvalová s tím, že kolena bolí a mě čekalo těžké rozhodnutí. Bylo jasné, že ať udělám jakékoli, výsledek bude špatný. Rozhodlo zdraví hráčky, která má dlouhodobé problémy s koleny a upřímně - úspěch na přípravném turnaji má hodnotu nula a pokud je ve hře zdraví hráčky, není o čem. Ovšem tím jsem se dostala do pozice, kterou bylo cítit všude kolem – jakési nepřejícné chování. Semifinále proti Tygrům bylo o tom, zda jejich hráčka „č.1“  odehraje, co má. My nastoupily v systému pasarele a  v poločase o cca 20b vedly. Dohrály jsme v nastaveném systému a soupeře porazily 24:7. Já odcházela s divnými pocity a ani moje hráčky se nedokázaly dostatečně radovat. Ve finále nás čekala Plzeň, tedy repríza prvního utkání turnaje. Utkání bylo vyrovnané zhruba do 3/4. Opět „zafungoval syndrom 09tek“ – psycho – pokud se nedaří (či se včas nerozjede)  Choutková, neumíme hrát. Naštěstí ta se společně s Pozníčkovou v poslední části hry probraly. Jenže to „jenže“, které nám všem bude viset v hlavách…co by bylo, kdyby se střídalo na pětky? Pravdu měl trenér soupeře, jemuž jsem se šla skoro omluvit po zápase „i já mohl střídat libovolně a v prvním zápase to dopadlo stejně“.

Podle mě jsme jako jediné hrály nějaký smysluplný postupný útok. Jasně, po dlouhé pauze všechny hráčky dělaly chyby, ale s tím se dalo počítat. Nás zoufale trápila úspěšnost střelby. Po prvotních zápasech jsme zlepšily obranu a následný rychlý protiútok. Tradičním problémem této skupiny je „hlava“ = psychika. I to jsme dokázaly v posledních zápasech překonat. Za mě obrovská pochvala Smrčkové (jediná 10); Krejbichové v posledním zápase, kdy se „naštvala“ a začala hrát; Kulaté, která začala „naivně“ – já nebráním, jen útočím a nepřihraju a v závěru turnaje hrála výborně; Urxové, která si musela sáhnout na dno v roli rozehrávačky a ne a ne ji to padnout; Sejvalové, která hrála výborně i přes bolavá kolena a oběma klíčovým hráčkám – Pozníčkové a Choutkové.

Do all stars se dostala zaslouženě Choutková a nebýt drobných výpadků, může pomýšlet na vyšší mety. Nejlepším střelcem trestných hodů se stala Petrovická.



Sdílet