HB týdeník, aneb očima prezidentky

VICEMISTŘI ČR U15

5. + 6.5.

Minulou neděli jsem se vrátila ověšena stříbrem a Márty byl tou dobou v Dobřichovicích, kde se s U15 připravoval na MČR U15. Děvčata jsou „majitelkami“ titulu Mistra z kategorie U13 i U14. Po loňské sezóně, kdy odešly dvě hráčky, které byly klíčové nejen na hřišti, ale i v šatně, jsme se nějakou dobu s touto situací nemohly vyrovnat. Nicméně život šel dál. Děvčata postoupila v ŽL U15 do extraligové nadstavby této soutěže, která byla hodně vyrovnaná a vybojovala si postup na MČR. Pak ještě v lednu přišla drobná krize, ale tu se podařilo úspěšně překonat. Tým doplnila Natálie K. a Vavroch a šlapalo se dál.

Ve středu vezu holky a Mártyho do Hradce, kde se MČR koná. Ve čtvrtek holky porážejí dopoledne Spartu a odpoledne trošku překvapivě i Hradec. Na tv.com přenosy se nedívám, nemám na to nervy. Chodím po bytě jako lev v kleci a občas, se zataženým žaludkem, se dívám na průběžné score. Už ve čtvrtek je jasné, že postupujeme do čtyřky a jak už jsem říkala, to je vždy prvotní cíl na MČR. Ještě v pátek porážíme Havířov a potvrzujeme tak první místo v základní skupině. Nálada na palubě je skvělá, holky šlapou jako tým a to je jejich obrovská síla.

V sobotu nás ale čeká těžký oříšek. I když ve „čtyřce“ už si soupeře nevyberete. Děvčata nastupují proti USK. Neměla jsem sílu jet do Hradce, neboť jsem žila paranoiu, že přivezu smůlu. Soupeř má menší rotaci, osou týmu jsou 3 příchozí hráčky z jiných klubů (2 z HBB). My také nemáme komplet odchovankyně, ale máme v kádru hráčky z klubů, s nimiž udržujeme dlouhodobou spolupráci a jimž patří velký dík. Nemám naprosto sílu se na přenos dívat. Běhám po bytě s hadrem a připravuji se na blížící se svatbu Káči. Jen občas po očku mrknu na score. Babička mi píše, že zbývá 6min. Nařizuji si na budíku 7min a potom, že se půjdu podívat. Budík pípá a já nemám odvahu. V tom ale píše babička „nečekala jsem, že vyhrají o tolik“. Letím k počítači a husina mě pokrývá celé tělo. Jsme ve finále. Opět píšu pipkám sms a za chvíli volá Vejvy…do telefonu se ozývá : „ťuk ťuk, ťuk ťuk“….ty pipky nezapomněly…  

Okamžitě začínáme organizovat, aby do Hradce přijelo co nejvíc fanoušků HB. Tentokráte nám ale vše zhatil prodloužený víkend a fanoušků je málo. Tak trošku jsme spoléhali na chomutovský kotel, který hrál s USK o 3.místo. Z tohoto boje ale odešel Chomutov jako poražený tým a jeho fanoušci zmizeli kdesi v útrobách haly. A tak hlavní otěže převzal, dá se říci skoro tradičně, p. Zahradník. Všichni předpokládáme, že nás čeká těžký boj, že se bude bojovat o každý míč a bude rozhodovat každá drobnost a mocná paní štěstěna. Oba týmy jedou na 120%, k vidění je krásný zápas. Jsem v hledišti a kdyby se dala nervozita měřit, mám neměřitelnou hodnotu a nervozitoměr praskne. V poslední části hry děvčata dělají drobné chyby a soupeř je obratem trestá rychlými protiútoky. Tímto se, v doposud vyrovnaném duelu, odtrhl a bylo jasno. A přichází tradiční „stříbrné smiřování“. Je přeci super úspěch být druhé, je přeci super úspěch odehrát důstojné finále, ALE…. Zazní klakson a na hradecké lavičce právem propuká radost. Údělem stříbrných jsou slzičky a ty neminuly ani naše holky.

Přebíráme stříbrné medaile a už si uvědomujeme, že se fakt není za co stydět. Kde je loňský vicemistr Chomutov?, nebo předloňský vicemistr Slovanka? My stále na medailových příčkách zůstáváme a pokud se nepletu, tak jako jediný tým od U11 až do U15.

Nejužitečnější hráčkou našeho týmu byla vyhlášena Sára Lišková a do all stars pětky byla vybrána Gába Němcová a Káča Vejvodová.    

A když to tak večer u šáňa s HB rodinou sčítáme a rozhlédneme se po medailových úspěších letošní sezóny v ostatní pražských klubech, nutno konstatovat, že BŠ letos odchází s prázdnou, Sparta veze stříbro z U13, Slovanka je Mistr v U17. My a USK máme 3 medailové úspěchy. Zatím co USK slaví zlato v U19 , my v U11. Bronz má USK z U17 a U15. My máme stříbro z U12 a U15. Bezpochyby má USK cennější medaile, neboť je má v dorostu, ale zde už se jedná opravdu o výběrová družstva. U nás to zase svědčí o dobré práci s mládeží. A to i s ohledem, že řada našich odchovankyň je právě v týmech USK. A neodpustím si konstatovat, bohužel.

HB letos všechny tři účasti na MČR proměnilo ve finále.

Roztomilou tečkou bylo vypuštění HB balónků, které přivezli budoucí manželé Kudějovi a oba nápaditě oděni. HB tak vylétlo až do oblak.

A ještě jedno upozornění a to zejména pro rodiče hráček roč.2004. Může se vám stát, že vám bude volat neznámé číslo. Ozve se trenérka USK a bude vám nabízet přestup do USK. Již se to stalo dvěma hráčkám, které k nám v letošní sezóně hostovaly a HB dres budou oblékat i nadále.  

Poslední utkání II.ligy žen jsme byli nuceni v sobotu večer skrečovat pro nedostatek hráček.

Tím je definitivně sezóna 2017/18 uzavřena.

Nyní nás ještě čeká kvalifikace o DL U17 a to již pro sezónu 2018/19. Pak už jen výběhy do přírody, gymnastika, pohoda a klid. A přesuny v jednotlivých kategoriích, sestavení týmů a soutěží na další sezónu a závěrečná bilance na Beznadějích.  

Já se naopak velice intenzivně přesouvám k 08+09, protože květen a červen patří jim a jejich přípravě na nadcházející vstup do premiérové sezóny. Holkám jsem na přípravkách ukazovala zlatou medaili z U11. A říkala jsem jim, že je čeká těžká práce, že by měly tuto pozici obhajovat. Po delším výkladu slova „obhajovat“ pak jedna hráčka přiběhla po tréninku k matce a s dramatickým výrazem hlásila, že budou muset hodně makat, protože musí být příští rok Mistři světa.

Tak sláva Mistrům a čest poraženým.

 

Sdílet