Týden 23.10. - 29.10.
Tak doufám, že jste se všichni zorientovali na novém webu a všem děkujeme za pochvalu. Ta tedy ani v nejmenším nepatří mě, ale Lucii Srbové a kol.
Jen pro upřesnění. Stále se řada věcí a vychytávek dodělává. Budete mít nyní na svém přístupu kontakty na všechny v dané kategorii apod. A postupně se budou dodělávat statistky, ale to bude chvíli trvat. Náš web se s ČBF propojuje vždy ve 2.00hod, takže pokud je večer něco na webu ČBF, u nás to najdete až druhý den. Trenéři budou výsledky na web dodávat až v úterý. Ale bude tam vše. A budeme doplňovat fotky a videa a určitě se nad některými, historickými, pobavíte, jako my doma.
No a víkend??? Já se osobně divím, že jsem jej přežila a neskončila na ÁRU. On byl totiž dost výživný i týden.
Středa – docházka U17 – alarmující přístup. Márty jede na trénink s teplotou a večer přicházejí horečky. Ve čtvrtek musí jet na předehrávku U19 do Plzně David. Do půlky byl zápas vyrovnaný, pak pod košem začal řádit Juhás v dresu domácích a tam jsou všichni krátcí.
Ve čtvrtek prohrávají naše „pralesky“.
V pátek mě rozběsnila na tréninku Fábí. Následně jsem trénovala U17 a jak jsem tak byla v ráži, vyházela jsem polovinu týmu.
V sobotu první turnaj PP odehrály U11. Hned na začátek silná Sparta s dvěma opravdu vysokými hráčkami. My tradičně „nevsázíme“ na výšku, ale na dravost a obranu. Vyrovnané utkání jsme vyhrály, ale největší nasazení jsem předvedla já. Ještě ne všechny hráčky jaksi mají zažité správné postavení v obraně a moje neustálá nápověda jak stát, mě totálně vyčerpala. V druhém utkání jsme s přehledem porazily Slovanku a ke stovce chyběly 3 body.
Přesouvám se na Aritmu, kde naše U17 hrají se Žabinami. A to je sakra velký basketbalový pojem. Přijíždím v poločase a prohráváme o 6b. Holky ale dřou, statečně čelí výškové převaze soupeře, stále lehce dotahují. Stávám se divákem a užívám si každý koš, každý skvělý obranný zákrok a mám husí kůži, když vidím Vejvy, jak statečně svým nájezdem dává, z našeho pohledu, zlomový koš. Promítne se mi hlavou, jak ve svých 7 letech přišla na přípravku….V závěru soupeř nedává TH, ale o bod vede. 2vt před koncem Charlotta doskakuje a dává. S faulem. Šestku už sice nedala, ale my vyhrály o 1b. Já tam skákala jak šílenec, jako kdyby šlo o Mistrovství světa. Ale pro nás to prostě byl obrovský úspěch a já si ho užila jako fanoušek.
Jenže to nebylo v sobotu vše. Ještě vstřebáváme skvělou atmosféru a už se připravují U14. Soupeř z Klatov byl prokazatelně mladší, výsledek tedy „nebylo o čem“, ale smutná byla úspěšnost naší střelby.
Přichází zpráva z Plzně, že ženy dobře brání, hrají rychle dopředu, ale v druhé půlce se trápí na soupeřově zóně. Ale i tak vyhráváme.
V neděli pěkně v 8hod zrána, jedu na U11. I USK vyrukovalo s děvčaty o hlavu vyššími. Už když stál u vchodu chumel našich tatínků a tatínků USK, bylo jasné, že naše holky vysoké nikdy nebudou. Nicméně holky opět zahrály bojovně, dařilo se všem oporám, ale strašně důležité je, že se zapojovaly i další hráčky. I když pokyny k postavení v obraně jsem řvala celých 32min….
Opět rychlý přesun na Aritmu na U17. V sobotu holky hrály dobře a tak s nadějí vstupuju do haly, kde končí 2/4 a upírám oči na světelnou tabuli. Minus 20b, skleslé hráčky na hřišti, zklamaní rodiče v hledišti. Mártymu sice padla teplota a vylítl mu tlak. Jenže ono je ještě 20min do konce. Holky přechází na zónu. Ne pasivní zónu, ale sakra aktivní. Pomalu ale jistě snižujeme náskok soupeř. Když se dostáváme na počátku 4/4 na minus 6b, trenér soupeře si bere poslední tajm a zdá se, že rezignoval, jako jeho hráčky. A opravdu tomu tak bylo. Vyhráváme o 15b. Bomba.
Spokojenost naší „rodinné firmy“ naplňuje úspěch našich žen v Klatovech. Přestože tým na víkend odjel s velkými zdravotními problémy, obě utkání dokázal vyhrát. V Klatovech se soupeř zaměřil především na obranu Brejlovky a to dokázaly naše holky využít a všechny se v útoku prosadily.
Už už to vypadalo na vítězný víkend. Jenže U14 čekal loňský vícemistr ČR – Strakonice. A bylo jasné, že to bude dřina. Zdvojování až ztrojování soupeře nám dělalo obrovské problémy. Mě nejvíce mrzelo, že jsem si poprvé v životě vzala tabulku, vše asi 5x nakreslila a nikdo to neudělal. Přesto jsme se soupeřem hrály plichtu do konce ¾. Ve 4/4 ale padla deka, došla síla – fyzická i morální, nepadalo to a soupeř využil své větší herní zkušenosti a vyhrál o 5b. Dát 3b za čtvrtinu je ale fakt mizérie, s kterou se vyhrát nedá.
Mám toho dost. Trávím klidný nedělní večer, jako většina obyčejných lidí….skleničku v ruce a …. koukám na NBA….
A upravila jsem vám tréninky od prázdninách!!! Tak na to mrkněte.
