konec ledna a Natálie Kudějová
No to zase bylo….pondělí ráno v 6,00hod přichází David a že už je to tady, že jedou do porodnice a já přebírám Matese. Mates ráno v 8,00hod vstává a „mami??“…Mami tu není. Proběhne ranní rituál a ze Slaného, kde Káča hodlá na svět Natálii přivést, jdou zprávy, že to asi dnes nebude. Kůďa se vrací domů hned dopo a po obědě jede pro Kateřinu. Na odpolední sloučený trénink nejdu, co kdyby… Volné úterý přináší nekonečné čekání a vymýšlení programu, jak Kateřinu co nejvíce honit. Nic. Upozorňuji, že ve středu končím a musím taky začít pracovat… Naštěstí žádný velký formol se nekoná, tréninky jsme sloučili, zápasy se ruší. Ale očekávala jsem, že mini už koncem týdne pomalu začnou naskakovat po covidu a začneme normálně trénovat. Už v úterý ruší víkend Márty, tam je to v rozkladu. A řešíme Naděje – definitivně rozhodneme v pátek podle aktuální situace.
Ve čtvrtek volá kolem poledne Renda a s velkým otazníkem v hlase říká: „no my snad budeme o víkendu hrát, je nás 8“. Skoro se tomu ani nechce věřit. A tým slepuje i Romana pro DL U19 – ovšem v týdnu holky trénují pospojovaně s U15, protože všude je pár hráček. Já chodím trénovat, ale držím si 2metrový odstup od hráček, protože nechci žádný pitomý omikron zatáhnout domů. Tam se kolíbe z místa na místo Kateřina, běhá malej Kuděj a hraje s tátou „táta chytí“. Nebudeme si nic nalhávat, spokojenost sousedů není velká a dokonce si přišli stěžovat….no, to netuší, že přidám ještě jedno dítě.
V pátek se rozhodujeme, že Naděje uděláme. Sice je to opět divočina a omluvenky s karanténou naskakují ještě v neděli dopo, ale jdeme do toho…tedy já osobně si myslím, že už nadešel čas testování a karantény zrušit. Karantény přicházejí s několikadenním zpožděním, tak moc nechápu, k čemu jsou. Nicméně na Naděje žádám všechny o antigen a já se omluvám – nehodlám riskovat nakažení a následný přenos na ty moje holky.
V sobotu organizujeme s Davidem kdo kdy hlídá Kateřinu, kdo kdy Matese a ještě chceme stihnout i žít. Kateřina peče odpo koláč, střídavě se kachní po bytě a odpočívá. Je vidět, že už toho má fakt dost. Všichni „útočíme“ "na břicho" a jasně vyzýváme Natálii k akci. Ta je ovšem ve velké pohodičce – brejkový hráč to určitě nebude. Já se tedy v sobotu aktivně podílím na stolku u EL U19. Hrajeme s Pardubicemi, resp. s BŠ Tygři. No rozhodně to nebyla reklama na elitní basket. První půlka utrápená – jako když se sejde parta holek, které netrénují a jdou si zahrát. Druhá půlka už byla svižnější, my vedli, ale soupeř nepříjemně dotahoval, ale zvrat se mu nakonec naštěstí nepovedl. Během dne volá Petr V., že NRL v Lovosicích prohrálo, ale připsalo si další 2 zranění a v neděli už nemá s kým jet. Takže Louny rušíme. A opět se otevírá otázka, zda tuto soutěž vůbec dohrajeme… DL U19 prohrává jak na Kladně, tak v Plzni. Je třeba příští rok hodně věcí změnit…
V sobotu jdu spát brzo. Před 4hod klepe na dveře mé ložnice David – je to tady. Jdu nahoru a tam potkávám Kateřinu, držíce se za záda a její pohled jasně říkal, že je připravena. Kůďa jde připravit auto, Káča se obléká a ještě dostávám poslední instrukce co vyprat a balím jim na cestu ten skvělý koláč (podle receptu paní Karasové). Po 4hod vyrážejí. Zalézám do Káči postele, ale je mi jasné, že už neusnu.
Jasně se mi honí hlavou vzpomínky na noc, kdy na svět přišel Matěj, na všechny ty emoce a na HB týdeník, který jsem mu věnovala. Přemýšlím, jak to bude s Natálií. A vnímám ten neuvěřitelný rozdíl, když jde o prvorozené dítě a druhorozené. Píšu své matce a ta překvapivě ihned reaguje. Je 4,40 a uklidňuju se, protože už musí být na příjmu. To záhy David potvrzuje a že je jasné, že dnes porodíme. Pak přichází pauza. No jasně, dlouhé nekonečné čekání, 2 prsty, 4 prsty…. Je 6,15 a Mates se probouzí a hned spustí pláč – „táta, máma…“ jdu tam a tuším, že mě čeká malá bitva – není ani máma, ani táta. Mates začne běhat po bytě, já zoufale za ním, ale za chvíli „babí brum brum, tam“. Takže je jasno – babi, jdi pustit pohádku o medvědech do obýváku. Je 6,22, venku tma, zaleháme k televizi a já píšu rodičům do Slaného, že jejich zlatíčko už sjíždí své první dnešní medvědy. V 6,25 přichází krátké video, kde je matka s úplně malinkatým tvorečkem….je tma, nemám brejle a tak si říkám, co je to za vtipné video, které Kůďa někde v nudě našel….to je Kateřina s Natálkou !!!!…. Ano, holky to sice dramaticky natahovaly, ale pak se s tím necrcaly a za necelé 2 hoďky Natálka spatřila světlo tohoto světa. Prostě příhra pod koš a rychlé vyřešení situace. Vedle mě leží Matěj, „brum brum ham bobuvky“, od Kůdi letí další fotky a video, kde Natálie křičí na plné pecky. Ukazuju ho Matějovi a vysvětluji mu, že máma už nemá Natálku v bříšku, ale že už je ségra mezi námi. Koukne na to a šup zpět k medvědům. Končí díl a Matěj říká „mimi etě bábí“…jasně, chce ještě vidět ségru :-) . A tak si ji pouštíme po každém díle (začalo to u dílu č.5, seriál jich má 21…).
Je tady. Na jedné fotce vypadá jak dospělá ženská s výrazem „nechte mě být, vidíte snad, že odpočívám“. A vlasů má, že ke kadeřnici asi už v lednu půjdeme spolu. S Matesem pak natáčíme „pápá mami, pápá tati“ a posíláme do Slaného, kde už je i paní doktorka Kajk, tedy teta Kajk, která ale vtrhla na porodní sál 4minuté poté. Slza ukápla, ne že ne, ale je to opravdu úplně jiné, než poprvé.
Medvědi frčí dál, přibývá sms, fotky, ale my máme klíčové úkoly – vyměnit plenku, umýt zuby, nasnídat se. No a netrvá dlouho a táta je tady.
Je doba covidová. Takže nepojedeme zítra do porodnice pozdravit Natálku, dát ji pusu, předat míč a pohladit mámu, jak skvěle to zvládla. Budeme používat videohovor a budeme si mávat. Strašná doba.
Káča je v pohodě, večer posílá fotky, kde je Natálie s dudlíkem, který je skoro větší, než ona a stále v naprosté pohodičce odpočívá. Prostě jistota a klid pod košem.
Nesnáším, když je film a pak je II. III. a vím, že tento HB týdeník je takovou „dvojkou Matese“. Ale nikdy bych si neodpustila, kdybych té naší malé princezně nevěnovala tolik prostoru, jako bráchovi (ten má svoji první rýmičku a nemůže spinkat…).
Takže tak vypadal víkend v HB :-).
Všem děkujeme za gratulace a slibujeme, že všechny vyřídíme. A protože víme o dalších „basketbalových“ dětech roč.2022 myslím, že HB čekají skvělé roky. A tobě Natálko???? Přeji hromadu zdraví, štěstí, úspěchů, lásky…svět je divné a zároveň jediné místo pro život. Na jednu stranu krásné, na druhou kruté. Tak hledej tu cestu, která tak nějak kličkuje mezi.
No a zpět k realitě.
Pondělní tréninky jsou normálně, úterý je „zápasový prohoz“. Trénink mini s Bárou na Arabské se ruší a holky místo toho jdou ve čtvrtek na Radlice od 18,30hod. Obě skupiny Mártyho se naopak na Arabskou přesouvají. EL U19 na Zličíně dohrává utkání s USK (pro fanoušky – výkop v 18,00hod – všechny zveme !!!!). Dále se trénuje normálně, předpokládám, že situace se bude stabilizovat.
PÁTEK 4.2.
Zličín:
10,00 – 12,30hod „kemp“ U17
15,00 – 16,30hod všechny 10+11 (popř. 2012, kdo by chtěl)
16,30 – 18,15hod ŽL U14 (všechny 08+09)
18,15 – 20,00hod EL U17
Radlice normálně DL U17 + ženy KP, ženy II.liga normálně Aritma
