HB týdeník, aneb očima prezidentky

víkend 24.+ 25.10. a týden do 1.11.

Ještě v týdnu jsme chodili trénovat. Park byl plný sportovců, počasí přálo a všude byla celkem pohodová nálada. Covid se ale ne a ne zastavit a tak středeční výběh byl …asi na hodně dlouho, posledním. Mini měly v pondělí basketbalový trénink. 40 slečen rozděleno do skupin po 5ti se postupně střídalo na basketbalovém hřišti, vždy 2 skupiny na půlce. První 2hodiny tam byla Andy a Bára, druhé dvě já s Káčou. Pěkně to odsejpalo, ale ke konci už bylo chladno. Trénovaly pilně i starší kategorie, Káča dokonce za holkama jezdila do Rudné… Jenže ve středu se dveře zabouchly a my plně přecházíme v individuální tréninky. Skupiny si i nadále vedou hlavní trenéři. Všechny informace byly odeslány mailem.

Jako každé pondělí jsem v termínové listině škrtla další hrací víkend… U15 už měly hrát dvojičku, doma se měly představit extraligové U19, na které jsme se letos všichni těšili a premiéru v soutěži PP měly prožít U11, tedy ´10+11. Letos je zmatečné označování těchto kategorií a vůbec se nedivím, že v tom rodiče plavou…. Kategorie U11 je ročník 2010+11. A kategorie U10 je ročník 2011.

Já bych s vysokou pravděpodobností prožila většinu víkendu v hale na Zličíně, dovybavovala naši klubovnu, pokecala s rodiči a dalšími fanoušky, byla bych unavená, bolela by mě hlava, měla bych žízeň a hlad, ale byla bych „ve svém“ a spokojena. Karanténa nám všem změnila život a tak jsem celou sobotu seděla u počítače. Částečně pracovala, protože některé organizační věci nezastaví ani karanténa a částečně připravovala fotky ze soustředění k uložení na Rajče a na web, což během týdne dodělám. Večer se stavili Kudějovi a dali jsme si s Kůďou smaženici...velice milá návštěva. V neděli jsem uklidila byt a v rámci totální nudy a nastupující deprese jsem celý den jen žr*l*…no, jestli to takto půjde dál, tak tady odsud za ten měsíc ani nevylezu….

Co mě ale dělá radost, jsou moje svěřenkyně. Většina opravdu funguje a tak neustále přijímám videa a fotky z vašich sportovních aktivit. Moc chválím rodiče za spolupráci - nejen že se stávají kameramany, ale i trenéry a v řadě případů i aktivními sportovci. Je to super, mám z toho moc velkou radost a věřím, že vám to vydrží i nadále.

Tento týden máte prázdniny. Na plnění individuálních plánů by to nemělo mít žádný dramatický vliv, tak sportujte dál. Je určitě lepší sportovat, než sedět doma a …no jako já :-).

Sdílet