16.8. - začalo letní soustředění
Musím přiznat, že patřím k těm, které korona a karanténa zcela uspokojovala. Naprosto mě vyhovovalo i volno navazujících prázdnin. Jenže všechno jednou končí a červený vykřičník v kalendáři mě jasně upozorňoval, že 11.8. padla. A letos jsem ve skluzu, neudělala jsem půlku věcí, které jsem měla na léto v plánu…kaju se….
S Mártym jsme posbírali všechno vybavení z tělocvičen a tradičně zaplnili chodbu mého bytu. V úterý 11.8. jsme se sešli na Aritmě. Začínaly 02 – 07 a tyto dva dny byly určeny jako „rozcvičovací“, aby následnou nálož v Táboře už těla hráček lépe akceptovala.
Každoročně je termín soustředění znám všem hóóóódně dopředu a všechny žádáme o dodržení termínů. Letos bylo hlášeno málo změn, což mi udělalo radost, ale jako tradičně se objevilo několik „hříšníků“, kteří nahlásili změny těsně před soustředěním….pro mě je to zase papírování a starosti navíc, pro trenéra nával vzteku, zklamání. My se na to fakt připravujeme, očekáváme stejný – tedy 200%tní přístup od hráček a tak nás to vždy rozhodí. A ještě trošku více, pokud je to těsně před akcí…. Ano, snažíme se chápat, že váš život není jen basket, ale ne vždy to vidíme úplně stejně jako vy. To je asi normální. Zejména „peckové“ jsou omluvenky „nebudu tam“… ano, nemusíte nám vysvětlovat, proč nebudete, ale je to tak trošku o vzájemné důvěře, upřímnosti a férovosti. Trenér bude vždy naštvaný, že hráčka není :-), s tím počítejte a pak je asi férovější říct, že jdu ke kadeřnici, protože prostě jinak to nestíhám. Nenapsat důvod nepřítomnosti vede jen ke spekulacím, dusnu a stejně ten kadeřník nakonec praskne :-) - uvědomte si, že sociální sítě prozradí i to, co nechcete….
A ještě jeden tradiční problém, který určitě přijde…..trénování se staršími. Každá hráčka hraje ve své a nejbližší vyšší kategorii. V té starší pak podle své aktuální výkonnosti, buď v A, nebo B týmu. Každá trénuje 2x se svojí kategorií, 2x se staršími. Některé hráčky, které nehrají v A týmu u starších, často na tréninku této kategorie nestíhají, trpí, mají pocit, že tam nepatří, následně začnou tréninky různě vynechávat s výsledným argumentem, že tam stejně nehraje. Dá se to i pochopit, ale uvědomte si, že pokud tyto tréninky bude hráčka vynechávat, budou ji výrazně chybět v přípravě pro její kategorii !!! Tak to holky hecněte, makejte tam a trenéry prosím, aby zohlednili rozdíly výkonnosti v přípravě tréninku a přístupu k hráčkám.
Samozřejmě je na zvážení vytvoření dalšího tréninku pro B týmy, ale to budeme řešit až od příštího roku, podle počtu hráček a až od kategorie U15.
A klasické dotazy: proč hraje v U74 Antonie, když je roč.75 a méně hraje Františka, která je 74….pro nás trenéry je to družstvo U74 a neřešíme, zda je hráčka roč.74, nebo 75. Hraje ta, které se aktuálně více daří.
V pátek 14.8. jsme naložili moje i Kajkíka auto a vyrazili do Tábora. Vše jsme připravili k hromadnému nástupu, který měl přijít v 17,00hod. Já si před vchod do budovy postavila lavici a zřídila přijímací kancelář. Pomalu se začalo najíždět a zároveň s tím lehce začalo poprchávat. Každá hráčka odevzdala požadované věci a byla ji změřena teplota. Pak najednou přijel nějaký velký houf a nastalo tradiční objímání, líbání, vítání. Hned jsem vylítla a připomněla všem 2m odstupy… Déšť houstl a tak jsem se musela nacpat mezi dveře, což komplikovalo průchod hráčkám, venku mokly, takže vždy, když se jich sešlo více, to bylo trošku hektické. Nicméně musím všechny pochválit, neboť všichni rodiče bez pípnutí dodrželi předání před budovou a víceméně všichni přijeli včas. Smekám a děkuji :-).
Pozdě přijela jen výprava Sedláček + Novák + Bláhová, Nováková a Havlínová. Otci pojali přesun do Tábora jako výlet a hnali holky vlakem. Jako na potvoru zrovna dráhy při odjezdu hlásily jakousi výluku, následně tedy výprava cestovala na jiné nádraží, kde jim ujel vlak a další jel už bez výluky, která byla mezitím zrušena. Místenky do I.třídy vzaly za své a cesta probíhala v neklimatizovaném dobytčáku. A jako bonus po příjezdu do Tábora lilo. Otcové přišli promoklí a výrazy holek ani nebudu popisovat. Já se ale bavila báječně.
Holky se ubytovaly, následovala večeře a účestnice byly seznámeny s programem, především s opatřeními spojenými s COVIDEM. Tak uvidíme, jak to všechno dopadne…..modleme se.
Obecně je otázka, jak vše letos bude probíhat. Požádala jsem ČBF, aby vypracovalo jakýsi manuál, jak postupovat v případě, že některá hráčka bude pozitivní. A dále aby ČBF připravilo nějaké varianty, jak budou řešeny soutěže, pokud je ovlivní karantény. A aby vše bylo zveřejněno, aby se pak nespekulovalo „kvůli komu se to řešilo zrovna takto“…. Tak pevně věřím, že ČBF něco vypracuje. I když je mi jasné, že nikdo z nás nemá představu, co se bude dík a jak reagovat.
V podvečer přišel déšť, bouřky a na první tréninky místo výběhu musely holky do tělocvičny.
Já odjela domů a pevně věřím, že mi z Tábora budou všichni hlásit jen a pouze samé dobré zprávy. A že 19.8. přijede zdravá kompletní druhá skupina a přežijeme bez ztráty kytičky až do samého konce.
