víkend 28.+ 29.11. blíží se návrat do haly !!!
V šedi koronových dnů se zablýskla naděje.
V úterý a ve středu ještě s mini vyrážím do parku, ale je to hóóóódně na hraně. Resp. já jdu určitě naposledy.
Ve středu přichází den, který mi přináší emoce. V karanténní izolaci jsem už v něco takového skoro ani nevěřila.
4 vrstvy oblečení, táhnu medicinbaly, žebřík, kloboučky a vyrážím na „trénink“ do parku. Mám už skoro pocit, že budu muset obci zaplatit nájem za jeho využívání. Před domem mě čeká Natálka Nájemníková, která jde suplovat za Mártyho. Stále usměvavá Natálka, kterou když jsem vozila domů, tak u nich před domem pokaždé asi 10x poděkovala za odvoz…vzpomínky se stočí na skvělou partu 00. Na rohu ulice stojí Hrstka….96, můj první tým na republice. Na krku píšťalku s HB šňůrou, 17kg dole a úsměv na rtech. Na Hůrce vyzvedáváme Bažanta. 94 byly společně s 93 mým prvním týmem, který „hrál“ basket. Jdeme na místo označené START. Před námi pochoduje skupinka dětí a já poznávám Šafrána a spol. Předávám je Natálce a s mými asistentkami se připravujeme na naši trať. Přibíhá Hedvika a kolem se shlukuje první parta mé dnešní skupiny hráček. Vidím další HB hráčky, včetně „cizinek“, ženy jdou na druhou stranu rybníka, kde na ně čeká Renda. My rozběhneme náš trénink a záhy vidím, jak se trousí další U17. Máváme si, jsme rádi, že se vidíme. U mě se zase mění skupiny a nedaleko vidím přicházet 03. To je tak fajn ty lidi zase vidět.
Hráčky si mávají, zdraví se. Je jedno, zda je U17, či U12. Jdu domů. Prokřehlé prsty (bohužel nevlastním čepici, ani rukavice) sotva drží tašku s meďáky. Dnes proběhlo parkem 38 hráček. Došla jsem domů zmrzlá, ale spokojená. Můj obývák následně provoněla vůně grogu. Sedám si do prázdného pokoje. Pravidelný a doufám, že i méně pravidelný čtenář odpustí stárnoucí ženě pár chvil dojetí…Do háje, vždyť se hraje to ŽBL……kdy jsem tak naposledy viděla zápas této soutěže….5, 10let??? A dnes je prvně nominována Jesika Hibalová… Zhruba před týdnem nás oslovil Chomutov, zda bychom ji neuvolnili k nim.
Naším cílem je vychovávat hráčky a nabízet všem soutěž, která odpovídá jejich kvalitám – tedy kde si zahrají (proto ten sport děláme…). Někdo je určen pro vrcholový sport, někdo pro sport rekreační. Vše nabízíme, ale mnohdy drsně narážím…. I pro hráčky, u nichž se tak nějak rýsuje, že to asi nebudou reprezentantky, zajištuji soutěže, ale dost často se na to vykašlou. Já pak řeším problémy se soutěžemi a tréninky a Márty se na mě dívá jako na cvoka, který má potřebu stále někoho zachraňovat.
Jesika je dnes nominována k utkání ŽBL Strakonice – Chomutov. Poprvé se dostávám do situace, že se musím popasovat sama s TV- comem….Chvilku to trvalo, ale boj jsem vyhrála. Je poločas a v dresu Chomutova, s číslem 14, je na soupisce utkání zapsána Jesika Hibalová, hráčka HB Basketu Praha.
Je to už opravdu hodně dávno, když jsem se účastnila jakéhosi školení trenérů v Sokole Pražském. Jedním z předvádějících cvičenců byla mezi samými chlapci roztomilá a neuvěřitelně šikovná blonďatá holčička s culíkem. Davy na tribunách šíleli… sešel se rok s rokem a v U11 tato slečna běhala v dresu USK. Bylo strašně těžké ji ubránit, ale vědělo se, že pokud zatlačíme, nemá s kým hrát, rozsype se a je konečná. Hrál se turnaj U12 (roč.02) na Spartě a ona slečna za mnou přiběhla: „Hani, nemohla bych jet s vámi na NF U12??? No, Jesiko, takhle to nejde J.“ Na turnaj NF U11 jela ještě v dresu USK a další rok již oblékla dresy zelené. A dál se mi vybavují vzpomínky spjaté s našimi fantastickými 03…. stříbro v Klatovech, první zlatá z MČR U14 s 02 v sezóně 2015/16 a týden na to zlatá ve své kategorii U13 a měsíc poté vítězství ve Francii a výlet na Mont Blanc…… tréninky, kdy jsem měla strach, že když přijde kontrola ze svazu, seberou mě licenci – samá legrace a neuvěřitelná pohoda…a pak přišly a vyhrály vše, co mohly. V U14 neuvěřitelným způsobem v poslední minutě otočily vývoj zápasu a doslova titul Mistra ukradly právě Chomutovu. V kadetkách vybojovaly společně s 02 neuvěřitelný bronz. Vím, jak jí srdce bije zeleně…. I když těch jejích ksichtů občas bývá dost, prostě k ní patří a ona je naše….
V 2min 4/4 Jesika nastupuje. Po mé odchovankyni Karolíně Fadrhonsové, Sabině Novotné a odchovankyním HB Elišce Žílové, Kláře Matiáškové a Tereze Halátkové, se do listiny ŽBL zapisuje i HB Basket, v osobě Jesiky Hibalové (tedy úplně první mojí odchovankyní v této soutěži byla moje dcera Kateřina). Vidím známé pohyby, stálé otírání si bot a do tváře se mě žene úsměv. Všichni trenéři HB sledujeme první asistenci a za chvíli poté následuje klasický Jesiky nájezd a první body v ŽBL. Jesika přidává ještě jeden a ještě jednu asistenci, a připisuje si 8minut.
Myslím, že tady máme ještě několik hráček, které by jednou dres v nejvyšší soutěži mohly obléknout. A doufám, že pro ně bude Jesika vzor a nezůstane v této soutěži za HB jediná. A Jesice přejeme, aby se chytla a minut a bodů jen přibývalo.
No ale zpět do reality koronového života. V sobotu jsme parkem protáhli dalších 45 hráček, ale v hlavě všem už pulzuje myšlenka, že návrat do tělocvičny se blíží.
S napětím čekáme na vyjádření Vlády.
V neděli přicházejí první – základní informace. Do haly můžeme od čtvrtka 3.12., s rouškami a v počtu 9+1.
Nyní probíhají jednání, zda nebudou mít výjimku kolektivní sporty (počet osob). Hned jak dostaneme informace, tak doladíme tréninky a budeme všechny informovat.
ČBF již oznámilo minulý týden, že soutěže by měly pokračovat 10dní po návratu do tělocvičen. V tuto chvíli přesně nevíme, jak to bude, ale osobně si myslím, že do Vánoc budeme pouze trénovat a hrát začneme až v roce 2021. No a pak uvidíme, kdy přijde 3 vlna….
