jak to viděl trenér
Hodnocení 2. roku extraligy U17:
Do letošního ročníku jsme po několika loňských odchodech nastoupili s pěti hráčkami, které měly zkušenosti z loňské sezony a dále tým tvořily především hráčky roč. 03. Tým byl na letošní sezonu složen velice dobře od dvou nadprůměrných podkošových hráček až po nadějné 03. Po letní přípravě bylo cítit značné očekávání, ale do sezony jsme šli s pokorou a se skromným cílem soutěž udržet. Bohužel toto očekávání značně opadlo po prvním hracím víkendu Havířov-Pardubice, kde jsme dvakrát pohořeli a značně to pohnulo s náladou v týmu. Do druhého hracího víkendu jsme tedy nevstupovali moc sebevědomě a navíc proti Žabinám. Zde se ovšem ukázal jeden z důležitých faktorů této sezony, což byla ,,domácí“ hala na Aritmě. Žabiny jsme s velkým kusem štěstí porazili o bod a druhý den jsme otočili utkání s KP Brno z poločasových -22 na konečných +15. Po tomto víkendu se naopak týmu sebevědomí vrátilo a přišla řada zápasů, ve kterých se nám značně dařilo. Velkým problémem této sezony pro nás byla vždy utkání s našimi pražskými soupeři. Ani jedno z 6 utkání proti týmům z Prahy jsme nedokázali vyhrát, naopak to v polovině případů byl celkem propadák. Nicméně jsme v letošní extrémně vyrovnané soutěži dokázali vždy porazit týmy, které jsme potřebovali udržet pod sebou a po většinu sezony jsme se nacházeli ve středu tabulky. Oproti loňské sezoně se nám naštěstí po celou základní část vyhýbaly zdravotní problémy, což bylo také nesmírně důležité. A jak plynula sezona, tak se naším cílem stalo play-off, resp. pozice v něm. Rozhodující utkání v této sezoně, a o osudu této sezony, se odehrálo 24. 2. 2018 v Trutnově, na který za tyto dva roky umíme hrát. Utkání předcházela velmi špatná příprava a asi i podcenění soupeře, prostě něco s týmem i jednotlivci nebylo v pořádku, nevím co. Utkání jsme žalostně nezvládli, včetně mě. Přesto jsme paradoxně, díky jiným výsledkům, měli po utkání play-off zajištěné. Nicméně po Trutnovu a po porážce v Hradci druhý den se stal zlom a sezona pro nás víceméně skončila. Po základní části skončily 3 týmy se stejným počtem bodů – my, Sparta a Pardubice. Minitabulka nás poslala na 8. místo, ale umístění 6. – 8. místo zní lépe. Do série zápasů proti první Slovance jsme se pokoušeli najít novou motivaci a poté začaly přicházet zprávy o zraněních a nemocích klíčových hráček a víceméně bylo po motivaci. Až na první utkání v play-off jsme byly důstojným soupeřem, zejména s ohledem na naši sestavu, a sérii jsme prohráli 0:3 a tím pro nás skončila sezona 2017/2018.
Po základní části jsme skončili s bilancí 11 výher a 11 proher, což je oproti loňské sezoně o 4 výhry více a o 4 prohry méně. Já osobně vidím největší zlepšení především v obraně, o čemž svědčí i statistika, ve které jsme na 3. místě v počtu získaných míčů na zápas! Vyzdvihnout bych chtěl také týmovost a kolektivní pojetí letošního týmu, kde jsme i podle počtu asistencí pátý nejlepší tým. Zároveň jsme byli letos jeden z nejčastěji faulovaných týmů. Velkou slabinou letos byla určitě týmová úspěšnost TH, dále celkový počet doskoků (především obranných), kde se řadíme k nejhorším týmům v sezoně. Bohužel jsme letos patřili také k nejhorším týmům v počtu ztrát. Ohromně cennou byla tato sezona pro mladé 03, které byly nadprůměrně vytěžované a v soutěži se opravdu neztratily, naopak byly důležitým motorem týmu. Samozřejmě největší naší letošní hrozbou a X faktorem bylo duo Juhászová-Semgady, dvě nejvytěžovanější hráčky letošního týmu a obě s dvouciferným bodovým průměrem. (Semgady si dokonce letos udržela průměry double-double!). Ovšem pochvala patří celému týmu, který fungoval velice dobře jak lidsky, na trénincích, tak i během většiny utkání. Rád bych poděkoval rodičům za podporu a také trenérům a vedení spřátelených klubů. Samozřejmě nejvíce bych chtěl poděkovat svému týmu, velice rád budu na tuto sezonu vzpomínat a mrzí mě, že jsem vás nedovedl dál.
