HB Basket Praha – BA Sparta

Během týdne nás postihla rozsáhlá marodka, završená zraněním kapitánky v posledních minutách pátečního tréninku a my nastoupili v 8mi lidech. Do sobotního utkání se Spartou jsme vstoupili velmi dobře a především bojovně s chutí vyhrát. Díky výborné 2/4 jsme v poločase vedli 35:31 a během ¾ jsme vedení ještě navýšili na 50:42. Byli jsme lepším týmem a především jsme neuvěřitelně bojovali a chtěli. Bohužel od 2.pol. ¾ jsme se nedostávali už do rychlých protiútoků a v postupném útoku jsme se velice trápili. To bohužel pokračovalo i začátkem 4/4 a soupeř se dostal na dostřel, resp. do mírného vedení. Naše snažení vzalo za své mezi 4-3 min. před konce, když jsme během minuty několika hloupými chybami dostali soupeře 2:40 min. do vedení o 7 bodů a vypadalo to, že je po utkání. Hráčky utkání nepoložily a celá hala zažila skvělý závěr, kdy jsme se především dobrou obranou dokázali do utkání vrátit a Malečková 33s. před koncem snížila těžkou trojkou na 66:68. Poslední soupeřovu akci jsme opět dokázali ubránit a měli ještě relativně dost času pro skorování. Přestože v tomto závěrečném tlaku mohly být písknuty nějaké fauly, nestalo se tak a poslední střela Malečkové za tři body už košem nepropadla a my se slzami museli přijmout krutou porážku o 2 body. Hráčky musím dnes pochválit skoro za všechno, na co jsme se připravovali – překonává pressingu, výpomoc v obraně, rychlý přechod do protiútoku a velmi dobré trestné hody. Hráčky dnes neměly žádné ,,své klasické“ výpadky v obraně a hlavně chtěly. Jedna z věcí, která nám toto utkání zřejmě i prohrála bylo nedokonalé zastavování soupeřova protiútoku (hl. 1. poločas) a úspěšnost střelby z bezprostřední blízkosti koše ať už zakončujeme 1:0 nebo kdy si nedůrazně nedokážeme vytvořit pozici a získat faul a míč spíše odhazujeme směr koš. Každopádně ty věci, které jsme si dali za cíl jsme splnili. Přestože jsme měli vítězství strašně blízko a nevyšlo to, tak jsem byl po utkání velice spokojený a měl jsem větší radost, než z některých výher. Hráčky ukázaly, že to v nich je, chtěly, makaly, byly tam emoce a to jsou věci, které nám celé září chyběly. Přestože většina hráček odehrála nadstandardně musím rozhodně vyzdvihnout Loužeckou, která byla takovou naší jistotou.