HB Basket Praha – ŠBK Parker-Hannifin Sadská

Psychicky velice těžké období trvající několik týdnu (možná měsíců) zakončilo poslední kolo podstavby. Nešlo jen o to, že musíme bodovat my, ale také o utkání Ústí, kterému se přeložená utkání vydařila a naše naděje už byly malé, ale stále byly. Do sobotního utkání se hráčky opět dokázaly výborně namotivovat a nad Sadskou jsme po ¼  vedli 13:4. Ve 2/4 se soupeř dostal zpět do utkání a my vedli pouze o 2 body. Už z poměrně agresivního a fyzicky náročného basketu ve druhém poločase udělala dvojice rozhodčích naprostá jatka z obou stran. Nejsem proti tvrdé hře naopak, ale rozhodčí musí vědět co dělají a mít utkání pod kontrolou a to se tady opravdu nepodařilo. Myslím si, že důležité utkání o udržení extraligy by rozhodně měli pískat zkušenější rozhodčí a tato delegace se nepovedla. Nepomohlo to ani basketu a ani mladým rozhodčím, kterých je málo. Pokud pominu rozhodčí, kvůli kterým nejsme v této situaci, tak my ve ¾ bohužel zpomalili, a přestože jsme po dlouhé době dokázali do zony několikrát dobře zakombinovat, tak v této části jsme se hodně zasekli a 8 bodů nestačilo a my se začali trápit. Naše trápení bohužel pokračovalo i ve 4/4, především mezi 6. a 8. minutou, kdy jsme dostali několik laciných bodů po našich chybách v obranné rotaci a soupeř se z remízy dostal do vedení 40:47 a bylo hotovo. Poslední cca 2 minuty, které se hrály asi 15 minut, nám soupeř ,,umožnil“, díky neustálému zbytečnému střídání a tajmům, si naše zklamání a putování do baráže opravdu silně prožít. Týmu nemám asi co vytknout. Nasazení bylo maximální, donutili jsme soupeře ztrácet, hráli jsme hodně rychlých protiútoků, dokázali jsme zakombinovat do zony, ale bohužel to nestačilo. V takto těžkém období, kdy jsme na sobě všichni cítili každý den velký tlak, holky opět utkání odmakaly, chtěly to zlomit a smekám před nimi, přestože to to nedopadlo dobře.