Pardubice – HB Basket

Sestava se před odjezdem stále měnila. Tým je složený z hráček, které již loni hrály s 2012 a z 2014, z nichž je řada nováčků. Cílem turnaje je zapojit další hráčky a získávat zkušenosti. V našich barvách poprvé nastoupila E.Drozdová, V.Lepíčková a P.Dubiuk. Bohužel nejely některé oprory a některé nové hráčky, které je třeba zapojit. Tým je početný, což je super, ale nějak se musíme prostřídat na akcích.

V prvním zápase jsme nastoupili proti baště basketbalu Hradci Králové. Poslední ročníky se jim ale moc nepovedly a tak jsme hned v úvodním zápase sezóny "sahali po kilu" - vyhráli jsme 98:4. HOlky dobře bránily a především skvěe hrály dopředu - vybíhání do rychlých protiútoků bylo skvělé. Všechny dostaly dostatečné herní minuty a všechny hrály dobře.

V druhém zápase základní skupiny jsme narazili na místní kluky a dalo se tušit, že nás čeká větší práce. Jenže holky i dále bojovaly, rvaly se o každý míč, znovu chodily rychle dopředu, jen je trápisla střelba...ani se není čemu divit, celé soustředění trénujeme na vyskoké koše a na střelbu se budeme soustředit až nyní v září. Kluky porážíme 77:13 a jako vítěz skupiny se v sobotu potkáme s druhým celkem skupiny B, čímž bylo Brno. 

V ranním zápase opět předvádíme to, co bych od hráček ráda viděla - bojovnost, důraznou obranu, rychle dopředu a kombinaci v postupném útoku. Brno porážíme o 20b a odpolední semifinále je proti Tygřicím.

Zde opět přichází klasická přemotivovanost soupeře, který nelenil a k 12ti slečnám dal 2 kluky...kteří tedy neslezli ze hřiště. Tentokráte jsme se ale vstupního hlasitého rituálu soupeře opravdu lekli a zcela odevzdali první čtvrtinu. I když druhá pětka složená převážně z 2014 score dotáhla, na zlom nám nezbyla síla. Byly jsme pomalé, nedůrazné, problémy s driblinkem a ke konci to celé završila strašná střelba.

V boji o 3.místo nás čekali kluci z Benešova. Bohužel ani v tomto utkání se nám nepovedla první část hry, kdy jsme byly opět pomalé, nováčci jasně nestíhali rychlejšího soupeře (ale to je nováčkovská daň, kterou musí každý zaplatit), na můj vkus se dalo více bojovat a moc se nám nechtělo jít do koše. Do hry nás opět vrátila  druhá pětka, ale definitivně jsme si cestu k medailím zavřeli chybami na konci třetí čtvrtiny, kdy jsme dali soupeři 8bodů z vlastních chyb.

Turnaj přinesl vše potřebné - soužití party, přijeli fandit rodiče, zkusili jsme si lehké soupeře a tedy dost prostoru dostali nováčci, ale i těžké soupeře, kde se ukázalo, jak na tom je naše základní osa a na čem všem musíme zapracovat.

Mě osobně překvapila řada hráček a jsme spokojená.