HB Basket Praha - Žabiny Brno

Do tohoto víkendu s oběma brněnskými celky jsme nastupovali bez kapitánky Amálie Štenclové, která se bohužel pro tým i celý klub rozhodla v polovině sezony skončit a změnit prostředí. Myslím, že pro všechny z nás to bylo velké překvapení a velká rána, protože nám odešla naše dlouholetá opora, skvělá hráčka a kamarádka. Nicméně i to, že se to stalo právě uprostřed výborně rozehrané sezony značí, že Amálie o tom byla pevně přesvědčená a měla k tomu jasné důvody. Všichni její rozhodnutí respektujeme a já ji chci i touto cestou poděkovat za ty roky u nás a popřát ji do dalších let jen to nejlepší.

V sobotu nás čekaly Žabiny, které přijely hodně nahecované. Nám se nedařilo celý první poločas plnit taktické pokyny v pressingu, nechali jsme soupeře rozběhnout a ani jsme se nevyrovnali jeho síle a bojovnosti. Soupeř hrál daleko jednodušeji, agresivně 1:1 a tradičně dominoval na doskocích. I přesto jsme první poločas vyhráli 40:35 a to především díky bodům z rychlých protiútoků. Podle mého názoru se utkání zlomilo ve 3/4, kterou jsme sice prohráli jen o 2 body a i po ní jsme vedli, ale přestali jsme běhat dopředu a v postupném útoku nám chyběl moment překvapení a snaha hráček z perimetru hrát agresivně 1:1. Ač to nerad říkám, ale myslím si, že nás nepodrželi ani rozhodčí, kteří určitě mohli některé kontakty v dolním postavení hodnotit jinak. Nicméně to není výmluva a naopak ve 4/4 rozhodčí svůj metr obrátili. My se bohužel zase začali věnovat tomu, jak nám kdo ubližuje namísto toho, abychom řešili, jak zlepšit hru. Další až demoralizační aspekt byla střelba za tři body Bartoňkové, která všechny své 4 trojky ze 6 pokusů vstřelila právě v posledních 15ti minutách hry. Tři minuty před koncem utkání soupeř odskočil na +4. V tu chvíli to s námi již vypadalo zle. Po time outu byla Slunečková faulována při střele za 3 a následně prokázala pevné nervy, když dokázala všechny 3 trestné hody proměnit a dostala nás zpět do hry, bohužel pro nás to bylo v koncovce naposledy. Za stavu 67:68 necelé 3 min. do konce jsme pořád tahali za kratší konec. Několikrát jsme přesto dokázali vybojovat a získat míč, několikrát jsme šli do rychlého protiútoku, ale koš jsme nedali. Za tyto necelé 3 minuty jsme si díky této výborné aktivitě vybojovali 8 trestných hodů, ale dali jsme 1. Za stavu -2 asi 4s před koncem po první neproměněné šestce Aubrechtová druhou pouze nahazovala, abychom se pokusili doskočit a skórovat za dva body. Překvapivě jsme opravdu míč vybojovali a Pilařová s ním šla ve shluku těl pod košem rovnou do střely. V tu chvíli přichází přinejmenším diskutabilní zákrok, který rozhodčí posoudili jako čistý a my prohráli o 2 body. Musím říci, že především první poločas byl opravdu v obrovském tempu. Překvapivě pro nás soupeř fyzicky neodpadl, jak se nám někdy stává a naopak my měli s jeho rychlostí a důrazem velké problémy. Absolutně se nám nedařilo na obranné polovině. Na útočné mi chyběla hra 1:1 malých hráček, naopak pivotmankám se celkem dařilo. Myslím si, že opticky byl soupeř lepší po většinu zápasu a utkání mu rozhodně sedlo a to především střelecky – 47% úspěšnosti za 2 a 7 proměněných trojek. Nás naopak střelecké štěstí opustilo, přestože jsme měli daleko více střel než soupeř, tak jsme stříleli za 2 pouze s 36% a bohužel z čáry trestného hodu s 42% konkrétně jsme z 31 pokusů dali 13. Pokud jsme chtěli pomýšlet na vítězství, tak bychom museli v utkání zlepšit některé věci a to jsme neudělali, i přesto jsme předvedli zejména v koncovce houževnatý výkon a to štěstíčko jsme dnes prostě neměli.