HB týdeník, aneb očima prezidentky

stříbro z MČR U17 i U12; týden od 6.5.

První květnový víkend přinesl druhé kolo republikových finále. HB mělo v ohni opět dvě želízka.

V pátek ráno do Plzně odjela skupina U12 obhajovat loňský bronz z U11. Osud s námi zahrál zajímavou šarádu, když Tachov odřekl účast na MČR a na volné místo byl dosazen třetí tým Pražského přeboru – Slovanka. A s tímto pro nás tradičním soupeřem jsme turnaj zahajovali. Moc jsem nevěřila, že bychom Slovanku v kompletním složení porazili, ale opět přišel na řadu osud, soupeř měl zraněné, navíc hrál bez šťávy a náboje a tak si připisujeme první výhru na turnaji, když rozhodující zlom ve vyrovnaném zápase přinesla poslední čtvrtina. Po odpoledním zahájení nás čeká další nelehký soupeř ve skupině a tím jsou vítězky severních Čech – Litoměřice. Máme dobrý vstup do zápasu a i přes slabší třetí čtvrtku jasně vyhráváme. Tím postupujeme do osmičky z prvního místa skupiny D :-).

V pauze mezi zápasy sledujeme, jak se daří našim U17 v Hradci. V prvním zápase je čeká Ústí a přiznejme si, jsme favority. Ale znáte to... někde se něco nepovede a může být zle. Ale podle informací, které jsem měla z jádra fanklubu, bylo pro holky připraveno takové zázemí, že se snad ani nedalo prohrát. A mě strašně mrzí, že jsem nemohla zažít tuto královskou jízdu, protože to, co rodiče pro holky dělají, je prostě neuvěřitelné a pánové Sedláček (Bláha), Kučera, Slunečko a další, by měli vést semináře pro jednotlivé kategorie HB na téma „jak fandit“. U12 sedí u tabletu a koukají. Během společné přípravy U12 a U17 jsme narovnaly nesrovnalosti mezi kategoriemi a tak už to zase bylo o HB síle. Holky všechno zvládly, jasně vyhrály a otevřely se dveře do osmičky. Pila s Emčou si škrtly číslo 3 – s Mártym budou mít  2007 poslední 2 zápasy v sezóně....v životě...

V sobotu dopoledne U12 čeká ostrý boj s Ostravou. Soupeř hraje tradičně dost tvrdě, v půlce těsně vedeme, pak přichází těžké chvíle pro Marťase, i já byla na hraně technické, neboť výroky sudích nebyly správné. Ale obě jsme to ustály a druhá pětka vedena Píňou a Štikou, které odehrály výborně celý turnaj, dotáhla zápas do vítězného konce. V semifinále nás čeká USK.

Odpoledne ale máme ještě jeden program – šup k tabletu a sledovat, jak se daří U17 proti Žabinám. Já opět nekoukala, nemám na to nervy. A přestože jsem byla výrazně klidnější, než minulý týden v Ostravě, stejně to bylo zase hodně a hodně o emocích. A ty strašně vyčerpávají. Přicházíme na halu, kde nás čeká semifinále. Z hlediště na mě mrká paní Vítková, která má oči na mobilu....je to tam – U17 postupují do finále :-).

S U12 máme bitvu před sebou a sakra dobře víme, co nás čeká. Holky předvedly skvělý výkon jak basketbalový, tak mentální. A jako vždy týmový. V tom je naše síla – ve vyrovnanosti. Občas lépe zahraje tato, jindy se méně daří této, výkon hráček jde v sinusoidě, což je známá věc. My můžeme být rádi, že máme takto skvěle složený tým a případné výpadky dokážeme zvládnout. USK porážíme a můžeme se radovat, protože i my z Plzně, stejně jako U17 z Hradce vezeme určitě medaili!!!!

HB se letos probojovalo na 4 MČR a ze všech se vrátíme s medailí – za mě naprosto super. A je teď jen otázka, jaké to budou. Odpověď přinesla neděle.

Ještě v sobotu večer jsem v kontaktu s Hradcem s fanklubem a nevěřím....že prý je před sokolovnou stožár na vlajky....a opravdu. Ta banda rodičů to fakt hecla a v neděli před finále vytáhla před hradeckou sokolovnou na stožáru do oblak HB vlajku .....

Přichází neděle a finále. První jsou na řadě U12. Zatímco v předchozích zápasech se mnou cloumala nervozita a opět jsem byla tím šíleným trenérem plným emocí, který dostane hráčky pod tlak a ony pak ze sebe dostanou i něco navíc, v neděli dopo se mojí duší rozkládal klid a pohoda. A to je znamení, že je zle. A strašně těžko se někde hledají emoce k vyhecování týmu. Už to skoro smrdí tím, že holky začnu chválit... Bohužel se opět naplnila moje sibylovská předpověď. Soupeř byl od počátku nad naše síly a tak na nás letos zbylo „hořké“ stříbro – seš sice druhý, super úspěch, ale končíš porážkou a po těch je vždy takové ...těžko se raduješ....

Začíná vyhlášení a Křemínek vytahuje mobil, neboť v Hradci je rozskok a začíná finále.

Cenu trenéra v našem týmu dostala Kloudy, za svoji trpělivou dřinu a práci. V all star byla Róza Štiková. Celý tým si jde pro stříbrné medaile, ale chybí ta radost ze závěrečného vítězství....holky, jste druhé v republice, poskočily jste o příčku výš, tak se pojďme radovat, protože je to prostě super. Holkám moc gratulujeme a moc děkujeme rodičům za podporu v hledišti, protože se zdá, že oni na kurzech fandění fanklubu 07 byli :-).

Sedáme do auta a Křemen stále oči na mobilu. Můj žaludek ale ví svoje a tak se mi v hlavě honí, jak bude vypadat loučení 07 s Mártym, o kterém se už hodnou chvíli mluví a kde se čekají kýble slz, když to bude "jen" postříbřené. Přijíždím domů, ukládám šampaňské do lednice a pouštím TVcom. V U17 i letos putuje stříbro na Zličín. Sleduji vyhlášení – nejlepší hráčkou týmu je Julie Pilařová, v all star Tereza Pavelcová a Emča Bláhová. Naše tři klíčové opory, kterým za všechny předvedené výkony patří obrovský dík a velký klobouček dolů....sezónu odtáhly společně se Sluncem a Kůču především ony a my pevně věříme, že zbytek týmu se vedle nich obouchal a příští rok převezmou otěže pevně do svých rukou.

Stříbrný víkend....takových už v HB bylo....jak říká klasik, nikdy se neptáš na to, kdo byl druhý....ale my to víme. Až nás přebolí ta poslední porážka, mohou si U12 i U17 říci, že jsme vicemistry ČR a to už nějaká „šarže“ je.

Děkuji, mám z vás obrovskou radost.

Tréninky na tento týden platí podle plánu (drobná úprava v přípravě U13 – úterý a středa, časy)

V neděli hrála Šmoulata, když se zpět na palubovku vrátily 2014. Tento víkend čeká závěrečný turnaj kategorii U13 a nás Festival v Ústí. Následně všichni vydechneme a začneme se připravovat v nových skupinách na sezónu 2024/25.