ŠBK Parker-Hannifin Sadská – HB Basket Praha

V neděli jsme odjeli na odvetu k soupeři. Během rozcvičení jsem žasl, jak tým jede a říkal jsme si, že holky chtějí hned navázat na včerejší utkání. Bohužel jsme asi nikdo nečekal, že přijde utkání ,,noc“. Utkání, kde bylo od vhozeného rozkoku všechno špatně… Opět jsme neplnili obrané pokyny v úvodu, soupeř se velice jednoduše dostával do přechodové fáze a navíc trefoval všechno, co šlo směr koš. My nezískali jediný neutrální míč, v útoku jsme si překáželi, nehráli rychlý protiútok, stříleli jsme s velice nízkou úspěšností. Než jsme se v ¼ rozkoukali, co se to děje, soupeř vedl o 12. V sobotu jsme dokázali vystřídat 4 způsoby obrany, dnes jsem to mohl tahat (včetně hráček) jako králíky z klobouku a nic se nezměnilo. Padla na nás deka a soupeř do toho dále šlapal a ještě přidal na důrazu a my to fyzicky vůbec nezvládli. V poločase jsme prohrávali o 18 a vzhledem k tomu, jak jsme působili, tak nás čekal téměř nesplnitelný úkol, což se bohužel také potvrdilo. Ve druhém poločase, stejně jako v prvním, jsme nedokázali mít jediný delší úsek, kdy bychom byli lepší a udělali delší bodovou šňůru a soupeř naopak svůj náskok zvyšoval. Pomalu ale jistě jsme se blížili něčemu neuvěřitelnému a konečná prohra o 18 bodů, je nakonec ten nejmírnější rozdíl. Po posvícení bývá s** a toto byla reklama na toto přísloví. Byl to náš naprostý kolaps, ale zejména obrovská pochvala a respekt před Sadskou, která si to utkání odmakala a nebylo to jen, že by jim to padalo. Já si náš kolaps moc nedokáži vysvětlit, nemyslím si, že jsme utkání nějak extrémně podcenili. Určitě můžu říci, že žádná z našich hráček se na to utkání nevykašlala a že všechny makaly a dělaly, co mohly, bohužel nás soupeř rychle zaskočil a my nenašli žádnou odpověď ať už individuální nebo týmovou… Pro nás to bohužel znamená velice nepříjemnou ztrátu bodů do další fáze soutěže, kde navíc budeme hrát několik těžkých zápasů venku.