USK Praha – HB Basket Praha

Utkání mělo rozhodnout o končeném pořadí v Praze a s tím navazující postup na NF. V totálně vyrovnané skupině 4 týmů a při všech výpočtech, nám vstupenku na NF zaručovala jen výhra. Věděli to všichni a tak byla atmosféra hodně napjatá. Jedna matka soupeře mě přišla před zápasem požádat, aby naši fanoušci nepoužívali trubky, protože její dcera je epileptik a včera měla záchvat. Vzhledem k tomu, že vím, o co jde (Márty je epileptik), doporučila jsem jí, aby dcera seděla v šatně. Nejde to, hraje…moje dítě po záchvatu by tedy určitě nenastoupilo…Nicméně i tak naše HB-kapela toto respektovala a trubky umlkly. Díky hoši. Ani rozhodčí  úplně nezvládly svoji roli. Jenže za prohru si můžeme nakonec sami. Nedávaly jsme, ač jsme dělaly cokoli. Obrana byla sice dobá, ale pokud dostala míč v dobré pozici podkošová hráčka soupeře, neměly jsme i přes největší snahu šanci. Z počátku soupeř bránil osobně, v druhé části se již uchýlil k „účelové“ obraně s odstoupením a moc mě mrzí, že takto USK získává vítězství v kategoriích U11 a U12. V součtu…soupeř má skvělý tým, vysoké hráčky a vyhrál zaslouženě. Nás „zradila“ střelecká úspěšnost, jinak bychom jistě byly důstojným soupeřem až do samého závěru. Holky musím pochválit za bojovnost do poslední vteřiny. Před víkendem a po odchodu Kopecké by na nás nikdo nevsadil ani zlámanou grešli. Vy jste všem ukázaly, že bez Kopecké dokážete hrát skvěle, všechny a právě nyní se zrodil nový TÝM. A v budoucnu má o co hrát. A kdo mě nejvíce překvapil? Hübschová. V sobotu se na hřiště vůbec nedostala, ale v neděli nabídnutou šanci chytla za pačesy a má můj největší obdiv a podporu.